Vrták průměru deset milimetrů pod metrický závit M10×1,5 zanechá díru bez materiálu na profil, a výsledek pak sedí do ruky jako prsten na palec slona. Norma ISO 2306:1972 počítá předvrt osm celá pět milimetru — jednoduchý vzorec deset minus stoupání jedna celá pět. Z toho, že díra pod závitník nese označení M10, neplyne, že se vrtá desítkou. Plyne z toho jen požadavek na jmenovitý vnější průměr závitu.

Osm celá pět dává profil, desítka dává vzduch

Metrický závit M10×1,5 vyžaduje právě osm celá pět milimetru podle threadspec.org, protože stoupání jedna celá pět musí mít kam se „zakousnout“. Vrták průměru deset milimetrů odebere materiál tak, že zůstane prohlubeň bez nosného profilu; závitník pak klouže dírou, jako by šroub nikdy neměl co držet. Vzorec je stálý: jmenovitý průměr mínus stoupání.

V jedné dílně seděl šroub prsty, ne momentovým klíčem

Technik předvrtal desítkou „podle označení“, nařezal M10 a při montáži zjistil, že šroub drží jen třením z oleje, nikoliv závitem. Díra byla připravená „nadoraz“, jenže „nadoraz“ znamená volný průchod bez profilu. Druhý kus opravil předvrtem osm celá pět — nosnost se vrátila, montáž držela krouticím momentem, ne nadějí.

Jemné stoupání bere jiný průměr a HSS nečeká

M10×1,25 (jemné) požaduje předvrt osm celá sedm pět milimetru; M10×1,0 pak devět milimetrů. Tabulka pro každé stoupání existuje a záměna jde na vrub profilu, ne na vrub vrtáku. Řezná rychlost pro HSS-PM závitník se řídí materiálem obrobku, nikoliv průměrem díry — ocel St37 bere jiné otáčky než hliník.

Kdy příště někdo natáhne ruku po desítce s odůvodněním „přece M10″, stačí mu ukázat vzorec deset mínus stoupání. Závit se vrtá pro profil, ne pro jméno na šroubu.