Když šroubovák vyjíždí z hlavy a šroub se místo utažení vytáčí, problém není v ruce — ale v bitu, který do té hlavy nepatří. V jedné dílně při montáži skříně stačila jediná záměna: vrut do dřeva měl Pozidriv hlavu, akušroubovák držel Phillips bit PH2 a výsledkem byla vytočená hlava a hodina s vyvrtáváním. Z toho, že kříž vypadá jako kříž, ještě neplyne, že tam ten bit patří. Plyne z toho jen potřeba podívat se na hlavu pořádně.

Phillips a Pozidriv se liší čtyřmi ryhami

Phillips má prostý kříž. Pozidriv má čtyři malé ryhy pod úhlem 45° mezi rameny kříže — a právě ty ryhy dělají rozdíl. PH bit v PZ hlavě sedí volně, vyjíždí při zatížení a ničí drážky i hrot. Hlava se pak otáčí naprázdno a šroub nelze ani utáhnout, ani vyšroubovat. Kdo Pozidriv ignoruje, končí s vytočenou hlavou a hledá kleště nebo vytahovač.

Ohlazený bit je lepší vyhodit než zkoušet

Opotřebený bit se z hlavy vysmekává stejně jako špatný typ — jen míň nápadně. Hrot zaoblený po desítkách šroubů už nedrží v drážce a při prvním zatížení sklouzne. „Ten bit přece ještě funguje“ v tomhle případě neplatí, protože nefunkční je až ve chvíli, kdy ničí šroub. Nový bit stojí zlomek ceny vytahovače nebo nové desky s dvaceti dírami navíc.

Víc tlaku než otáček a nižší spojka

Akušroubovák potřebuje tlak na hlavu, ne jen rychlost. Nízká spojka zabrání přetočení, vyšší síla na rukojeti udrží bit v drážce. Pokud hlava už je poškozená, široká gumička přes ni zvýší tření — někdy stačí na poslední pokus. Když ne, vytahovač se závitem doleva vytáhne šroub i s vytočenou hlavou.

Vytočená hlava není chyba materiálu, ale špatně zvoleného bitu. Pozidriv vypadá jako Phillips, dokud se člověk nepodívá na ty čtyři malé ryhy — a pak už ví, proč mu bit vyjíždí z každého druhého šroubu. Kdo na to jednou narazil, si bity kontroluje dřív, než zapne akušroubovák.