Americká bezpečnostní agentura NIOSH zjistila, že hřebíkovačka v kontaktním režimu má dvojnásobné riziko úrazu oproti plně sekvenčnímu režimu – a podle českého návodu jednoho výrobce je nářadí z výroby dodáváno právě v režimu kontaktního spouštění, který umožňuje rychlou střelbu „na bump“, ale po zpětném rázu může vystřelit podruhé a při přenášení i nechtěně.

Kontaktní spoušť vypaluje při každém dotyku hrotu, plně sekvenční vyžaduje uvolnění mezi výstřely

V kontaktním režimu stačí držet spoušť zmáčknutou a při každém dotyku kontaktní pojistky o materiál stroj vystřelí hřebík. Plně sekvenční režim vyžaduje, abyste nejdřív přitlačili hrot, pak stiskli spoušť, a před dalším hřebíkem uvolnili obojí. Americká studie NIOSH odhaduje v USA 37 000 návštěv pohotovosti ročně kvůli hřebíkovačkám, z toho 32 % tvoří spotřebitelé a kutilové. Víc než polovina úrazů zasáhne ruku nebo prsty a čtvrtina z nich poškodí šlachy, klouby, nervy nebo kosti.

Zpětný ráz po prvním hřebíku je rychlejší, než stihnete pustit spoušť

Po výstřelu stroj odskočí a kontaktní hrot se může znovu dotknout materiálu dřív, než stačíte uvolnit prst. Výsledkem je dvojitý výstřel. Průstřel materiálem v místě suku, odraz od kovu nebo minutí okraje přitom hrozí v každém režimu. Americká agentura OSHA ve svém průvodci uvádí případ, kdy pracovník sestupoval po žebříku s prstem na spoušti a stroj mu ťukl hrotem o nohu, načež vystřelil hřebík do stehna. Ani školení dvojnásobné riziko nesmaže.

Přepněte režim podle návodu, ruku držte nejméně třicet centimetrů od místa střelby a při přenášení odpojte vzduch

Zjistěte režim podle štítku na stroji nebo v návodu a přepněte na plně sekvenční. Ruku při přidržování materiálu držte nejméně třicet centimetrů od místa střelby, raději použijte svěrku. Při přenášení dejte prst mimo spoušť a odpojte vzduchovou hadici nebo baterii – zvlášť na žebříku a při předávání kolegovi. I malé poranění ruky ukažte lékaři, protože hřebík má ostny a v ráně zůstává lepidlo z pásu.

Věta „kontaktní režim ušetří čas“ v praxi neplatí: jedna americká studie s deseti tesaři ukázala, že kontaktní spoušť byla rychlejší jen o deset procent času přibíjení, což představovalo méně než jedno procento celkové doby stavby.